|
Dřevěné podlahy
|
|
Napsal uživatel Martin Bureš
|
|
Třívrstvé lamely dřevěných plovoucích podlah se skládají z:
- nášlapné vrstvy složené z lamel kvalitního pohledového dřeva - tloušťka nášlapné vrstvy je zpravidla kolem 4 mm (může být ale také provedena z tenkovrstvé dýhy).
- středové vrstvy z úzkých latěk orientovaných vlákny kolmo na vlákna lamel nášlapné vrstvy. Pro středovou vrstvu je obvykle používáno měkké dřevo z borovice, nebo smrku, ale u podlahových dílců vyráběných v Asii se můžeme setkat i se středovou vrstvou z tvrdého tropického dřeva (např. hevea).
- dolní, tzv. „protitahové“ vrstvy, obvykle ze smrkové dýhy, orientované stejně jako nášlapná vrstva. Tloušťka spodní vrstvy je zpravidla 1, 5 – 2 mm.
Všechny tři vrstvy jsou navzájem mezi sebou slepeny a celková tloušťka podlahového dílce zpravidla 15 až 25 mm. Šířka dílců je různá a většinou se pohybuje kolem 200 mm. Každý dílec obsahuje různý počet lamel. Nejrozšířenější je tzv. „řemenový tří lamelový vzor“, když plocha dílce je vyskládána z lamel různé délky ve třech řadách. Obdobným způsobem je vyroben „dvou lamelový vzor“, když šířka použitých lamel je větší a kresba dřeva je zřetelnější. Jedno lamelové podlahové dílce se nazývají „selská prkna“. Vzhledem k tomu, že lamela je vyrobena celá z jednoho kusu dřeva, patří tento typ podlahy mezi nejdražší.
Za účelem spojování jednotlivých dílců jsou ve středové vrstvě po obvodu vyfrézována pera a drážky. Dílce se mezi sebou ve spoji lepí, když pro lepidlo jsou vyfrézovány malé kapsy. Pokud je pero a drážka provedeno jako zámkový spoj, tak se dílce mezi sebou nelepí, pouze se do sebe „zacvaknou“.
Způsobem jak omezit na minimum výskyt spár, je zajišťování soudržnosti jednotlivých dílců pomocí ocelových spon, do který se dílce ukládají. Tímto jsou jednotlivé dílce stahovány trvale k sobě. Zajímavým řešením je také vložení pružného neoprenového pásku do konstrukce dílce, který rovněž vyrovnává objemové změny a minimalizuje riziko vzniku spár. Obecně lze však říci, že při dodržení přiměřených hranic teploty a relativní vlhkosti vzduchu v místnosti jsou lamelové dřevěné podlahy, díky omezení objemových změn příčnou střední vrstvou, téměř beze spár. Určitou nevýhodou je fakt, že při pohledu proti světlu jsou zřetelné okraje dílců.
|