Dřevěné podlahy a podlahové vytápění

V podstatě nezáleží na tom, zda bude použito podlahové vytápění teplovodní nebo elektrické, pro oba systémy však platí již zmiňovaná teplota povrchu podlahy, která by neměla přesáhnout 27°C. Rovněž musí být splněny požadavky na rovnoměrné rozdělení tepla po celé podlahové ploše. Proto se trubice/kabely ukládají v hloubce min. 30 mm do betonu, se vzájemným odstupem mezi trubicemi 300 mm nebo odstupem mezi kabely 150 mm.

Elektrické vytápěcí systémy
využívají energii efektivněji než tradiční radiátorová řešení na základě termického působení. Plně elektronické termostaty zajišťují velmi přesnou regulaci, a tím šetří spotřebu energie. Toto řeše ní vykazuje spotřebu energie až o 15% nižší než tradiční způsoby vytápění. Elektrické podlahové vytápění je výborným řešením, zvláště jedná li se o renovace. Položení topných kabelů a topných rohoží je velmi snadné, a proto jsou přestavby s podlahovým vytápěním často projekty „udělej si sám“. Toho, aby teplota na povrchu podlahy nepřesáhla hodnotu 27°C, lze docílit za pomoci kombinačního termostatu, který má vbudováno prostorové čidlo a externí podlahové čidlo. Takový termostat reguluje automatický po měr mezi teplotou podlahy a teplotou místnosti.

Podlahová vytápění založená na vodním principu 
jsou ideálním řešením jak v novostavbách, tak i v domech rekonstruovaných. Tímto řešením je možné přizpůsobit se nejrůznějším zdrojům tepla. Kombinace podlahového vytápění a tepelných čerpadel je ideální, protože stupeň působnosti čerpadla je zvyšován při nízkých teplotách. Maximální teploty 27°C na povrchu podlahy lze docílit pomocí nízkoteplotního zařízení s celkovou maximální přívodovou teplotou většinou mezi 35 - 45°C.

Systém podlahového vytápění by měl být opatřen automatickou pokojovou regulací, která zabraňuje vzniku příliš vysoké teploty na základě dopadu sluneční energie nebo jiných zdrojů tepla. U renomovaných firem existuje řada možností správného výběru regulace podlahového vytápění na míru, od jednodušších až po složitější. Např. bezdrátové pokojové termostaty, bezdrátové vedení, noční a prázdninové snížení, úsporné automatické vypnutí cirkulačního čerpadla a mnohé další.

Než se začne s pokládáním podlahy, musí teplota a vlhkost vzduchu v budově odpovídat budoucím předpokládaným klimatickým podmínkám. Toho lze dosáhnout např. tak, že se zařízení podlahového vytápění uvede do provozu v příslušném rozsahu a každý den se provádí potřebné větrání.

Díky specifickým vlastnostem dřeva se musí podlahové vytápění při zvyšování i při snižování tepla regulovat pomalu. Dřevo je stejně jako jiné přírodní materiály ovlivněno stavy v přírodě: V topném období teplo působí na stahování dřeva, zatímco v létě se dřevo při zvýšení vlhkosti vzduchu znovu roztahuje. To platí pro všechny typy dřevěných podlah.

• Největší výhodou podlahového topení je mnohem lepší vytápěcí komfort. Jak je známo, podlahové vytápění udržuje horní část těla v chladnějším prostředí než spodní část těla. Tradiční radiátory sálají mnoho tepla směrem nahoru (ke stropu) a odtud se teplo začíná šířit dolů do prostoru. Působí zcela opačně než podlahové vytápění, při kterém je teplo soustředěno na podlaze a strop zůstává chladnější. Tento způsob šíření tepla je pro uživatele mnohem příjemnější.
• Podlahové topení je lepším řešením i při vybavování objektů nábytkem. Nemusí se zde brát ohledy na radiátory a trubky, které jsou u podlahového vytápění umístěny pod podlahou. Nábytek může být tedy rozmístěn podle potřeby.
• Podlahové topení je také dobrým ekonomickým řešením. Pokud bychom v budoucnu chtěli daný objekt prodat, bude jistě nespornou předností instalované podlahové vytápění. Už proto je dobré s ním počítat, a to jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích.